Jak zjistit výslovnost u nových slovíček

12.11.2013

Jak si poradit se slovíčky, u kterých neznáte výslovnost? Jak ji zjistíte? Můžete si ji někde poslechnout? Jak si lze výslovnost zapisovat? V tomto článku vám dáme několik užitečných tipů.

Langevo obsahuje mnoho sad slovíček, ke kterým jsme nahráli výslovnost. Slovní zásoba v jednotlivých jazycích je však natolik široká, že v doplňování zvukových stop budeme vždycky o něco pozadu.

Nyní chystáme balík několika set dalších slovíček bez zvuku. Přesto se nemusíte zdráhat začít se tato slovíčka učit. Správnou výslovnost lze v dnešní době totiž velice snadno zjistit. Pro lepší přehlednost jsem zvolil rozdělení do několika kapitol:

  • pravidla výslovnosti
  • přepis výslovnosti
  • výslovnost slovíček na internetu
  • internetové slovníky

Pravidla výslovnosti

Ač nám výslovnost v některých jazycích připadá jak mimozemská mluva, vždy existují pravidla, podle kterých se více či méně striktně řídí (každá skupina hlásek má své způsoby čtení). Někdy jsou poměrně jednoduchá (pro nás například španělština, italština, němčina, ale po zvládnutí alfabety třeba také novořečtina), jindy podstatně těžší a obsahující řadu výjimek a velmi specifických hlásek (pro nás například francouzština).

Pravidla pro výslovnost jsou v řadě českých učebnic uvedena hned na začátku knihy. I když se je těžko naučíte najednou hned z kraje a do sekce se budete často vracet, zběžně si je před začátkem studia pročíst vám může později usnadnit orientaci v nové látce. Hodí se záložka a případně doporučujeme látku si ofotit a vystavit někam, kde ji budete mít často na očích.

V dnešní době můžete přehledy výslovnosti najít i na webu. Pokud budete shánět informace k anglické výslovnosti, česky je vysvětlena například zde:

Také ke španělštině najdeme informace o výslovnosti poměrně snadno:

Přepis výslovnosti

Odborně se mu říká fonetická transkripce. Vzhledem k tomu, že interpretace písma je v každé kultuře odlišná a pravidla zřídka přenosná mezi více jazyky a ne vždy stoprocentně spolehlivá, vznikla potřeba umět zapisovat přímo hlásky.

Existuje tedy mezinárodní fonetická abeceda (IPA - wikipedia),sada speciálních značek jednoznačně určujících zvuky obsažené v lidské řeči. Za každým znakem jsou samozřejmě co nejpřesněji popsaná pravidla, jak danou hlásku vyslovit.

Některé zdroje používají český přepis, který vám zprvu může připadat čitelnější, ale při dalším studiu budete zřejmě využívat cizojazyčné slovníky a učebnice. V naší řeči neexistující hlásky je ale stejně nutné umět nejen napsat, ale hlavně vyslovit a rozumět jim. Doporučujeme proto naučit se fonetickou sadu pro jazyk, který se učíte a začít ji používat co nejdříve. Jazyk tak budete vnímat přímo, nikoli zprostředkovaně přes svou rodnou řeč. Rovněž zamezíte tomu, že budete slova v cizím jazyce vyslovovat nesprávně.

Přepis výslovnosti najdete v každém kvalitním slovníku hned vedle samotného slovíčka. Bývá uzavřen do hranatých závorek, lomítek nebo méně často kulatých závorek.

Pokud si sami chcete poznamenat výslovnost tímto způsobem, existují webové nástroje, kam vložíte text a fonetický přepis se vytvoří sám. Pro angličtinu můžete použít například stránku http://upodn.com/.

Funkci pro vložení fonetického přepisu do Langeva do budoucna určitě plánujeme.

Výslovnost slovíček na internetu

Na internetu dnes existuje spousta celosvětových komunit, které si pomáhají také s učením jazyků. Na vynikajícím serveru FORVO (http://cs.forvo.com/) si v různých jazycích můžete přehrát jakékoli slovíčko, které tam nahrají povětšinou rodilí mluvčí.

Slovíčka, které FORVO ještě nezná, můžete zadat jako požadavek na doplnění zvukové nahrávky. Uživatelé mluvící příslušným jazykem pro vás pak výslovnost nahrají.

Pokud se vám tato užitečná služba líbí, nejlépe ji podpoříte tak, že budete pro ostatní sami nahrávat slova ve své rodné řeči.

Na webu najdete také spoustu služeb pro převod textu do zvukové podoby počítačem, takzvané TTS (Text-To-Speech). Tady je trochu nevýhoda, že automatická výslovnost zní uměle a kdybyste se ji chtěli učit, jak ji slyšíte, ideální by bylo ucpat si při artikulaci nos nebo strčit hlavu do hrnce ;-)

Pro základní představu to ale někdy stačí, proto zde několik takových služeb uvádíme:

Internetové slovníky

Velmi dobrou volbou pro zjištění výslovnosti jsou online slovníky.

Našincům skvěle poslouží slovníky na Seznamu (http://slovnik.seznam.cz/). Během let se vypracovaly a kromě široké databáze slovní zásoby nabízejí i příjemný výběr ze základního portfolia jazyků. U slovíček najdete ikonu pro přehrání výslovnosti, u angličtiny dokonce její přepis. Přihlášený uživatel si navíc slovíčka může přidávat do vlastního seznamu a snadněji se k nim vracet.

Český portál Help For English (www.helpforenglish.cz) zase obsahuje vlastní slovníček s možností přehrát si výslovnost jak v britské, tak americké variantě.

Ze zahraničních projektů jsou skvělé multijazyčné slovníkové databáze WordReference (www.wordreference.com) a The Free Dictionary (www.thefreedictionary.com). Druhá zmiňovaná služba dokonce umožňuje kliknout na fonetický přepis pro zobrazení pravidel čtení.

Výhodou jednojazyčných slovníků s dlouholetou tradicí, je zase záruka kvality informací. Své služby tak nabízí Oxford University Press http://oald8.oxfordlearnersdictionaries.com/, Cambridge Univerzity Press (http://dictionary.cambridge.org/) nebo Macmillan (www.merriam-webster.com). U Longman (http://www.ldoceonline.com/) se mi výslovnost nepodařilo přehrát.

Komunita na facebooku